Nezávislá hluková studie

Jednou z důležitých otázek při rozhodování o plánovaných větrných elektrárnách v Mikulči je hluk. Jaký zvuk by mohl od téměř dvousetmetrových větrných elektráren přicházet k našim domům – zejména v noci?

OPS Mikuleč proto nechala zpracovat nezávislé předběžné posouzení hluku. Studii zpracoval profesor Ken Mattsson, odborník na realistické modelování šíření zvuku v prostředí. Jejím cílem bylo získat alespoň předběžné, odborně kvalifikované a nezávislé informace ještě před referendem.

Co studie ukázala

Důležitá je hranice 40 dB(A). Právě 40 decibelů je v Česku hygienický limit pro hluk u obytných domů v noci.

Z Mattssonovy hlukové mapy vychází, že vnější hranice oblasti 40 dB(A) leží od prostřední turbíny v průměru přibližně 1,7 kilometru. Všechny sledované body v Mikulči přitom leží v pásmu s hodnotami 40 dB(A) nebo vyššími.

Kolem vzdálenosti 2 km je situace jiná. Sledované domy v Opatovci a Kuklích, které leží přibližně dva kilometry nebo více od nejbližší turbíny, už v Mattssonově modelu vycházejí pod hranicí 40 dB(A).

To odpovídá také zkušenostem obyvatel z okolí větrných elektráren v Polsku, se kterými členové OPS osobně hovořili. Podle nich by měly být větrné elektrárny od obytných domů vzdáleny alespoň 2 km – a i tuto vzdálenost považují za absolutní minimum.

Infrazvuk

Mattssonova studie se zabývá také infrazvukem – velmi nízkými frekvencemi zvuku, které vznikají mimo jiné při pravidelném průchodu lopatek větrné elektrárny.

Podle profesora Mattssona nemá současný český přístup specializovanou metodiku pro hodnocení infrazvuku moderních velkých větrných elektráren pod 20 Hz a některé jeho důležité vlastnosti proto nemusí dostatečně zachytit.

Výrobce ani firma Enerconet navíc nedodali pro turbínu Nordex N175 údaje pro frekvence pod 10 Hz. Mattsson proto pro výpočet při 1 Hz použil výsledky vlastních nezávislých měření jiných moderních velkých větrných elektráren s podobným výkonem.

V modelovaném nočním scénáři se nejen Mikuleč, ale také Opatovec a Kukle nacházejí v oblasti s hodnotami kolem 100 dB infrazvuku při 1 Hz.

Tato čísla nelze přímo srovnávat s dB(A), které se používají pro hodnocení běžného slyšitelného hluku. Jinými slovy, 100 dB infrazvuku není z hlediska slyšitelnosti a známých zdravotních účinků totéž jako 100 dB v slyšitelném spektru.

Výsledky studie však naznačují, že infrazvuk se může šířit řádově kilometry daleko, aniž by jej terénní překážky a atmosféra tlumily ve stejné míře jako slyšitelný zvuk.

Dlouhodobé zdravotní účinky takto nízkých frekvencí zatím nejsou dostatečně prozkoumány. Profesor Mattsson proto v tomto ohledu doporučuje postupovat podle zásady předběžné opatrnosti.

Na jejím základě doporučuje pro obytné budovy odstup od velkých větrných elektráren v řádu 5 až 10 kilometrů.

Co studie přinesla

Studie přinesla hlukové mapy pro noční období – jak pro slyšitelný zvuk, tak pro infrazvuk – a zároveň ukazuje předpokládané hladiny hluku u konkrétních míst v Mikulči a okolí.

Občané si tak mohou udělat předběžnou představu o tom, jakou zvukovou zátěž by pro ně instalace větrných elektráren mohla znamenat.

Studie zároveň poskytuje srovnávací základ pro případné budoucí hlukové studie. Použitá metoda je transparentní a umožňuje nezávisle ověřit vstupní data i výpočetní postupy.

A především: občané mají tyto informace k dispozici ještě před referendem.

Konečné rozhodnutí je na občanech Mikulče.