Reference investora: Zkušenosti z Polska
Společnost Enerconet Czech s.r.o., která připravuje záměr výstavby větrných elektráren v Mikulči, uvádí jako své jediné reference projekty své mateřské společnosti v přímořské oblasti v Polsku. Podle dostupných informací pocházejí tyto realizace z období do roku 2016; od té doby společnost další větrné elektrárny v Polsku ani nikde jinde nepostavila. Nyní chce nově stavět velké větrné elektrárny v Česku, a to i v Mikulči.
OPS Mikuleč se proto rozhodla získat informace přímo na místě a navštívila oblast gminy Darłowo na pobřeží Baltského moře, kde jsou větrné elektrárny této firmy v provozu řadu let. Hovořili jsme s místními obyvateli a získali jsme také další materiály přímo od nich. Na této stránce zveřejňujeme jejich osobní zkušenosti, videa a dopis určený obyvatelům Mikulče.
Cisowo – zkušenosti obyvatele žijícího v blízkosti VTE
V obci Cisowo jsme hovořili s panem Maciejem Bienertem, který žije přibližně 500 metrů od nejbližší větrné elektrárny. Popsal nám své dlouholeté zkušenosti se životem v blízkosti větrných elektráren a následně OPS Mikuleč poskytl řadu vlastních videí dokumentujících situaci u jeho domu, včetně stínového (stroboskopického) efektu. Zaslal také dopis určený přímo obyvatelům Mikulče, ve kterém své zkušenosti shrnuje.
Pan Bienert se sám zabývá obnovitelnými zdroji energie a větrnou energetiku jako takovou neodmítá. Zdůrazňuje však, že větrné elektrárny musí být umístěny správně – zejména v dostatečné vzdálenosti od obytných domů, což se pode něj v jejich případě dostatečně nerespektovalo.
Po naší návštěvě nám pan Bienert zaslal dne 23. srpna 2026 e-mailem dopis určený přímo obyvatelům Mikulče. Popisuje v něm zkušenosti obyvatel s dlouholetým soužitím s větrnými elektrárnami v oblasti Darłowa a upozorňuje zejména na význam odstupové vzdálenosti, hluk, pohybující se stín lopatek, změnu krajiny a možné dlouhodobé důsledky pro rozvoj obce.
„My už rozhodnutí učiněná před mnoha lety vrátit nemůžeme. Vy se ještě rozhodnout můžete.“
Videa z Cisowa
Maciej Bienert natočil pro obyvatele Mikulče sérii sedmi videí, ve kterých ukazuje prostředí, v němž žije přibližně 500 metrů od větrných elektráren. V doprovodném vzkazu upozorňuje nejen na hluk, pohybující se stín lopatek a změnu krajiny, ale také na dlouhodobé dopady nevhodného umístění VTE na územní rozvoj obce, využití pozemků a budoucí náklady na odstranění elektráren.
Sám se přitom zabývá územním plánováním a obnovitelné zdroje energie podporuje. Za hlavní problém nepovažuje větrnou energetiku samotnou, ale její nevhodné umístění v blízkosti míst, kde lidé žijí.
„Problémem není samotná větrná energie. Problémem je špatné plánování.“
Přečíst průvodní zpráva Macieje Bienerta k videím:
Vážení přátelé z Mikulče,
natočil jsem pro Vás videa, abyste mohli na vlastní oči vidět, jak ve skutečnosti vypadá život přibližně 500 metrů od větrné elektrárny. Ne na vizualizaci investora, ne v reklamním prospektu a ne ve výpočtech na papíře – ale ve skutečném životě.
A nezapomeňte, že u Vás mají být postaveny ještě větší větrné elektrárny než ty, které stojí u nás. Problém je však mnohem hlubší než samotný hluk, blikání stínu nebo úplná změna krajiny. Větrné elektrárny mohou na desítky let omezit možnosti územního rozvoje obce.
Mnoho obyvatel našeho regionu vlastní pozemky, které by mohly být využity pro výstavbu. Blízkost větrných elektráren a územně-plánovací omezení, která platila po mnoho let, však způsobily, že možnosti využití části těchto nemovitostí byly výrazně omezeny. Pro vlastníka to znamená velmi konkrétní ztrátu: má pozemek, ale nemůže ho využít způsobem, se kterým původně počítal.
Píšu Vám o tom také jako inženýr územního plánování a prostorového rozvoje. Zároveň chci říci naprosto jasně: jsem zastáncem technologií získávání a výroby energie z obnovitelných zdrojů.
Problémem není samotná větrná energie. Problémem je špatné plánování.
Energie má sloužit lidem. Energetická infrastruktura by měla být plánována s ohledem na potřeby obyvatel, a ne tak, aby se obyvatelé museli přizpůsobovat zájmům soukromých společností, které budou po další desítky let vydělávat na turbínách postavených v blízkosti jejich domovů.
Naše obec je příkladem místa, kde umístění tak velkého množství větrných elektráren tak blízko obcí přineslo velmi vážné důsledky. Změnila se krajina. Objevil se hluk. Objevilo se blikání stínu. Omezily se možnosti rozvoje části obcí a využití některých pozemků.
Podle našeho názoru jsou společenské a územní škody obrovské a výrazně převyšují přínosy. A dokonce ani slibované finanční výhody nejsou tak jednoznačné, jak mohou na začátku investice vypadat.
Větrná elektrárna je technické zařízení s určitou životností a předpokládanou dobou provozu. Když tato doba skončí, musí být zařízení demontováno a jeho jednotlivé části musí být odpovídajícím způsobem zpracovány nebo recyklovány. Také základy a související infrastruktura vyžadují řešení.
Proto je před povolením výstavby nutné položit investorovi jednu z nejdůležitějších otázek:
Kdo za 25–30 let zaplatí demontáž těchto obrovských zařízení a uvedení území do odpovídajícího stavu?
V našem případě podle našeho názoru nebylo vytvořeno dostatečné finanční zajištění, které by garantovalo pokrytí budoucích nákladů na odstranění větrných elektráren.
Vzniká tak situace, kterou by žádná obec neměla připustit: obyvatelé po desítky let snášejí nepříjemnosti spojené s provozem větrných elektráren a po skončení jejich životnosti může vzniknout ještě další problém – kdo zaplatí jejich odstranění.
Proto by se dříve, než někdo začne počítat, kolik korun ročně obec získá, měla spočítat celková bilance této investice za několik desítek let: příjmy, ztracené možnosti využití území, dopad na krajinu a nemovitosti, obtíže pro obyvatele a budoucí náklady na odstranění infrastruktury.
Teprve potom můžeme mluvit o skutečném zisku.
Pokud dovolíte postavit tak výkonné větrné elektrárny s výkonem přes 4 MW pouhých přibližně 500 metrů od Vaší obce, bude to rozhodnutí, jehož důsledky s Vámi zůstanou po desítky let.
Nejde tedy o to, zda jsme pro obnovitelné zdroje energie, nebo proti nim. Jde o něco mnohem důležitějšího:
kde by se taková zařízení měla stavět, jak velká mohou být a jak daleko by měla stát od míst, kde lidé žijí, vychovávají své děti a chtějí budovat svou budoucnost.
My už víme, jak vypadá život 500–600 metrů od větrné elektrárny.
Proto jsem pro Vás natočil toto video.
Podívejte se na naše zkušenosti dříve, než učiníte rozhodnutí, které už později možná nebude možné vzít zpět.
Ing. Maciej Bienert
Sedm videí Macieje Bienerta pro obyvatele Mikulče:
Stary Jarosław – zkušenosti obyvatel
Při návštěvě Starého Jarosławi jsme hovořili s místní obyvatelkou, která zde žije 54 let, z toho posledních 12 let v blízkosti větrných elektráren. Nejbližší VTE se podle jejího vyjádření nachází přibližně 500–600 metrů od jejího domu. Ve videu popisuje své osobní zkušenosti s hlukem, vlivem VTE na každodenní život i svůj pohled na jejich umisťování v blízkosti obcí. Obyvatelům Mikulče doporučuje věnovat zvláštní pozornost odstupové vzdálenosti a uvádí jako minimum 2 km.
Přečíst český přepis rozhovoru: Tady nás všechny podvedli. Všichni nám lhali. Byl to s tím Enerconetem velký podvod. Dokonce mě žaloval předseda té firmy. Obvinil mě, že je pomlouvám, ale soud mě zprostil obžaloby, protože to byla pravda. Svatá pravda, to, co jsem říkala.
Já jsem vůbec napadla ten územní plán, protože oni postavili… ta firma byla tak drzá, že ty větrné elektrárny postavila na neplatném územním plánu. Nic je nemohlo zastavit. Jejich arogance, jejich chamtivost je nade všechno. Nade všechno. Dokonce lidem tady zablokovali možnosti rozvoje našich vesnic. My tady nemůžeme nikde stavět.
Máme tu zákaz výstavby. Vůbec tady nemůžeme třeba vyčlenit dětem kousek půdy, přestože já mám například tady ve Starém Jarosławi asi 100 hektarů půdy. Prakticky všude jsou větrné elektrárny a nikde se nedá stavět. Takže pokud u vás budou větrné elektrárny, také bude zákaz výstavby, protože je to škodlivé. Nemluví se o tom, ale proč je tedy zákaz výstavby? Z nějakého důvodu tu je, že ano?
A nejen to. V noci se nedá spát. Je léto, teplo, a při otevřeném okně se spát nedá, protože je tam takový „vuuuh–vuuuh–vuuuh–vuuuh–vuuuh“. Dá se na to zvyknout, protože člověk někdy spát musí. Není to tak, že byste vůbec neusnuli – časem usnete, ale vstáváte unavení.
U mě je to tak, že když si sednu na postel, neslyším to „vuuuh“, ale normální šum. Je slyšet, že šumí, ale není tam takový děsivý pocit v uších. Ale když položím hlavu na polštář, jako by to z toho polštáře vylézalo. Pořád se to opakuje a člověk časem usne. U nás jsou už 12 let. To je dlouhá doba. Člověk usne, ale já jsem pořád unavená.
Mám za sebou problémy se srdcem. Mám kardiostimulátor. Vadilo mi to. Na začátku, když jsem ten kardiostimulátor měla, bylo potřeba ten první [přístroj/nastavení] změnit, protože jsem nemohla… Musel být překalibrován, přeprogramován. Ano, přeprogramován, protože reagoval na ty větrné elektrárny. Reagoval. Šla jsem [k lékaři], měla jsem pořád fibrilace.
A jak daleko jsou ty větrné elektrárny od vás? – Ta moje, ta nejbližší tady, je ve vzdálenosti kolem 600 metrů, asi necelých pět set a něco. Ale podívejte se, jak stojí, jako by byla úplně blízko. Když jste na zahradě, zdá se, že vyčnívá hned tady za [domem]. A my jsme zrovna obklopeni ze všech stran.
A když pojedete za Darłowo, tam už je to úplná tragédie. Když se jede směrem na Jeżyce, Jeżyczki, na Koszalin přes Rusko, Porzecze, Jeżyce, Jeżyczki, je to tam všechno zaplněné, všechno pohromadě, přímo u domů. Takže se ničeho nebojí. Ti lidé mají konexe, vazby, a jak jednou ustoupíte, tak už je s vámi konec.
A když to člověk vidí, tak to ruší, není to dobré ani na pohled, že? – Určitě. A určitě to vysušuje půdu, když je u nás tolik větrných elektráren. Málo tu prší. A všichni ti vědci, kteří za to berou peníze, říkají, že to není pravda. Ale já tady bydlím 54 let, z toho 12 let vedle větrných elektráren, a vidím, jak se mění půda, jak se u nás mění klima.
Například moje dcera bydlí ve Warszkowě, tady za Sławnem, a tam lije, zatímco tady vůbec neprší. U nás je tady asi 120 větrných elektráren, myslím 121. Celá gmina je jimi zaplněná, tolik jich je v jedné gmině. Pro nás je to tragické.
Pro vedení obce je to snadné sousto, protože náš wójt [starosta/představitel gminy] nebydlí na vesnici, bydlí ve městě. Teď si staví v Kowalewicích, ale tam, kde si staví, kolem větrné elektrárny nejsou. Staví si pod lesem. Tam má klid.
Pro ně je to snadné sousto. Vedení obce se vůbec nesnaží přivést do gminy nějaké podnikavé lidi, aby vznikla nějaká továrna, aby lidé měli zaměstnání. Na to je potřeba klást důraz. My tady bojujeme za to, aby se sem podařilo přivést podnikavé lidi, ale musí existovat nějaká pobídka ze strany gminy. A tady není nic.
Ani zastupitelé. Já jsem také zastupitelka, ale jsem jedna. Teď se ke mně přidal druhý, ale zbytek je s wójtem. Podporují ho a to, co wójt rozhodne, tak prostě je, protože my tomu nejsme schopni zabránit. I když mluvíme a hlasujeme jinak, oni mají většinu. A často tam padají tak chybná rozhodnutí, že jsme z té situace velmi znechuceni. Ta demokracie jde špatným směrem.
Na to musíte lidi na vesnici upozornit. Ať se to lidé dozvědí. Ať vědí, jak to je, co jim nabízejí za to, že tam postaví ty větrné elektrárny, a jaká bude vzdálenost. Nedovolte si méně než alespoň 2 kilometry. Dva kilometry od vesnice. Minimálně, minimálně.
A co za to dostanete? Ptejte se. Ne že dětem koupí batůžky z výprodeje, které se rozpadají, nebo jednou za rok na slavnosti zaplatí opilcům pivo zdarma. Takové věci nás nezajímají. Co udělají reálně? Reálně pro obyvatele? Jakým způsobem se díky těm větrným elektrárnám zlepší život obyvatel?
Pokud by tam měly stát, pokud by tam měly být a vy byste s tím souhlasili, je potřeba prostě vyjednat podmínky a minimálně 2 kilometry [od domů].
A proč jsou potřeba 2 kilometry? – Dva kilometry proto, aby to mělo co nejmenší vliv na nás, na náš život, na život obyvatel.
Víte, pokud jde o ekologii, není to výhodné, to je lež. Je to drahé. Z uhlí je to levnější. Je to drahé, protože oni dostávají peníze, i když se ten větrník netočí, a my jako společnost na to platíme daně a oni to dostávají zadarmo. Takže i stavějí zadarmo, protože dostávají dotace z Unie. Jim se to tedy vyplatí.
Ale teď vy musíte [uvažovat], protože nelze úplně rezignovat na ekologii. Není to tak, že bychom byli odpůrci větrných elektráren. Ať jsou, ale jen tam, kde mohou být. Bez podvodů, bez machinací. Prostě si nenechte těmi větrnými elektrárnami ublížit.
My jsme tady neměli žádnou šanci. Tehdy jsme neměli povědomí. Nikdo nevěděl. Všichni nás strašili, odstrkovali, dělali z nás blázny, prostě nějaké pomatence, že bojujeme proti větrným elektrárnám. Já jsem soudní spory vyhrála, a co? Ty výhry nepřinesly nic, protože se ničím, co soud nařídil, neřídili.
Územní plán byl zneplatněn, takže se ty elektrárny neměly stavět. Oni to tedy udělali protiprávně. Tak si představte, jaké věci mohou dělat u vás, kde to teprve začíná.
Jak vysoké jsou tady ty elektrárny? – Mají stometrovou věž a jedno křídlo [lopatku] 50 metrů. Takže 150 metrů do výšky. U vás už určitě budou stavět velké, velké. [Následuje nejasná výměna o výkonu a výšce plánovaných turbín, zřejmě kolem 200 m a 5–7 MW.]
Musíte se nad tím zamyslet. Já vám nemohu říkat, abyste řekli, že je nechcete. Vy se nad tím musíte sami zamyslet. Já mluvím o důsledcích, o tom, jaké je to tady. Teď jsme vězni. V této chvíli jsme vězni a nemáme žádnou šanci. Co z toho, že jsme vyhráli soudní spory, když se to všechno dál točí?
Takže se musíte dobře zamyslet, než je pustíte kolem své vesnice. Já bych vůbec řekla: nepouštět je sem. Kdyby to bylo na mně, nikdy, nikdy, za žádných okolností, ani pod záminkou ekologie, protože to není ekologické, je to velmi neekologické.
Já jsem tady měla… byli tu tři velcí orli. Před pěti lety byli…
Co si z polských zkušeností odnést
Zkušenosti obyvatel Cisowa a Starého Jarosławi ukazují pohled lidí, kteří žijí v blízkosti větrných elektráren řadu let. V jejich výpovědích se opakují zejména témata vzdálenosti VTE od obytných domů, hluku, pohybujícího se stínu lopatek, změny krajiny, možností dalšího rozvoje obcí a budoucího odstranění elektráren.
Smyslem zveřejnění těchto materiálů je umožnit obyvatelům Mikulče porovnat informace o připravovaném záměru nejen s odbornými podklady a informacemi investora, ale také s praktickou zkušeností lidí žijících v blízkosti jeho referenčních projektů.
OPS Mikuleč 